Kde jsme byli:
- rok 2025 |
- rok 2024 |
- rok 2023 |
- rok 2022 |
- rok 2021 |
- rok 2020 |
- rok 2019 |
- rok 2018 |
- rok 2017 |
- rok 2016 |
- rok 2015 |
- rok 2014 |
- rok 2013 |
- rok 2012 |
- rok 2011 |
- rok 2010 |
- rok 2009 |
- rok 2008 |
- rok 2007 |
- rok 2006 |
- rok 2005 |
- rok 2004 |
- rok 2003 |
- rok 2002 |
- rok 2001 |
Lanové centrum Janovičky
| Datum: | 01. 10. 10:00 - 01. 10. 17:00 |
| O akci: | Překonej sám sebe a pomoz svým kamarádům. I tak by se dala nazvat naše sobotní výprava za dalším společným adrenalinovým dobrodružstvím. Za krásného slunečného počasí v příjemný ranní čas ( 10.00 hod.) jsme naším modrým ťukybusem vyrazili směr Broumov do Janoviček. Hned na začátku Janoviček stojí chatový tábor s krásným lanovým centrem vysoko v korunách smrkového lesa hned za táborem. Po příjezdu jsme si prohlédli celý tábor, dali si malé občerstvení a šli na to. Nejprve nás dva zkušení instruktoři seznámili se vším, co nás v dalších hodinách čeká. Pak následoval výklad pravidel bezpečnosti a seznámení s výstrojí. Následovalo převlékání a ukázka postupu při jištění, praktická zkouška na zemi a můžeme jít na to. Rozdělili jsme se tak, aby byla co největší šance, že lanové překážky v korunách stromů překoná co nejvíce členů našeho oddílu. Šel vždy jeden starší, za ním dva mladší a zase starší, aby si tam vysoko v korunách stromů mohli navzájem poradit a pomoci. Nahoru to šlo lehce po žebříku ale pak už to začalo být horší. Najednou to, co se ze země zdálo jako malina, dostalo jiný rozměr. Přejít mezi stromy po laně ve výškách 8-10 metrů,to se vám najednou srdíčko rozbuší, ručičky i nožičky rozklepou, tělo najednou ztuhne a rozum najednou vydá povel nechoď dál.A v tu chvíli přicházejí na řadu dobří kamarádi. Nesmějí se, neutahují si z tebe, ale fandí,radí a dodávají odvahy. A tak i přes nějaké ty slzičky, nějaký ten pád na vyzkoušení si bezpečnosti úvazků a zabezpečení jsme se nakonec všichni unavení,ale šťastní dostali skoro po dvou hodinách na konec a sjeli po kladce na naši milou,pevnou zem. Byl to opět další krásný den společného dobrodružství. Většina z nás se do podobné situace dostala poprvé v životě. Míval už ví,že se vlastně výšek nebojí, Kuky ví, že když to přežil, tak na to může jít kdykoliv znovu a Bobík ví, že když spadne a nebude zmatkovat, tak si sám poradí, vyleze a může pokračovat dál. Děkujeme všem, kteří překonali svůj strach a tím i sami sebe i všem těm, kteří jim podle svých možností a schopností k tomu dopomohli. Byl to další den, kdy nás na konci instruktoři pochválili za to, jaká jsme dobrá parta. A tak jsme si cílovou prémii - zmrzlinu v Polici na náměstí určitě zasloužili. |
