Kde jsme byli:
- rok 2025 |
- rok 2024 |
- rok 2023 |
- rok 2022 |
- rok 2021 |
- rok 2020 |
- rok 2019 |
- rok 2018 |
- rok 2017 |
- rok 2016 |
- rok 2015 |
- rok 2014 |
- rok 2013 |
- rok 2012 |
- rok 2011 |
- rok 2010 |
- rok 2009 |
- rok 2008 |
- rok 2007 |
- rok 2006 |
- rok 2005 |
- rok 2004 |
- rok 2003 |
- rok 2002 |
- rok 2001 |
Velikonoční výprava
| Datum: | 16. 04. 17:00 - 20. 04. 17:00 |
| O akci: | Tak zase po roce vyrážíme na Velikonoční vodu !!! Tentokrát jsme však otočili kormidlo jiným směrem a to na Jizeru s přespáváním v Turnově. Ve středu po škole jsme se sešli na busáku, vše naložili a vydali se na cestu směr hrad Trosky. Veliká a dobře vybavená Sokolovna nám poskytla střechu nad hlavou na příští čtyři noci. Ubytovali jsme se na karimatkách v malém zrcadlovém sále a pokud bylo volno, měli jsme možnost využít i velkou tělocvičnu nebo venkovní atletický stadion. Ve čtvrtek ráno se vydáváme na 11ti kilometrovej vejšlap přes rozhlednu Hlavatice, hrady Valdštejn a Hrubou Skálu až do Sedmihorek. Večer máme ještě síly, tak jsme si ještě stihli zahrát venku na hřišti baseball. V pátek ráno už uháníme busem do Semil na místní Via ferrata. Celý dopoledne lezeme, šplháme, trochu se bojíme, ale hlavně překonáváme sami sebe na třech lezeckých cestách nad řekou. Škoda, že vše ukončuje pořádnej slejvák a tak ustupujeme a vydáváme se do Jičínského aquaparku. Sobotní cil je jasný splout 18 kmř po Jizeře a to ze Spálova - Paraplíčko do Turnova. Pěkný hravý začátek mezi balvany vystřídal odklon vody do náhonu a tak asi 2,5 km jdeme korytem a lodě táhneme za sebou. V Malý Skále opečeme buřtíky, splujeme místní splav a v podvečer doplouváme do Dolánek. Odtud pak pěšky zpět do sokolovny, kde si po večeři zahrajeme ještě pár vypečených her a jde se spát. Neděle měla být vrcholem naší expedice a taky že byla !!!!! Stavidlo Labské přehrady se pootevřelo a malá horská říčka se proměnila v divokou dračici. Ve Vrchlabí jsme nafoukali všechny naše vzducholodě a vydali se vstříc mokrému dobrodružství. Vlny, zábaláky, karfioly, splavy a peřeje byly najednou nějak větší a proud vody silnější. Dobrou náladu náříčníků udržovalo jarní sluníčko i když mnohdy jsme v peřejích museli ze sebe vydat všechny sily i všechen um. Dva závěrečné splavy nad Hostinným burácely až se i otrlým a starším vodákům sevřelo srdce v těle a to si tak nějak zalezlo hloubšť k žaludku. Vše jsme zvládli v pohodě, ale řeka nám ukázala svou sílu a to, že se máme ještě stále co učit, čehož jsou důkazem tři zasloužený čochtani. |