Kadet Červený Kostelec

Logo Kadet Červený Kostelec Asociace TOM Královéhradecký kraj
Město Červený Kostelec

Činnost oddílu Kadet je podporována městem Červený Kostelec
Kontakty Přihlásit se Kadet na Youtube Kadet na Facebooku
Kde jsme byli:
Benecko 2011, aneb dobytí severního pólu
Datum:03. 02. 16:00 - 06. 02. 13:00
O akci:Začalo to docela normálně. Přišli pololetní prázdniny, den volna a toho se musí rychle využít k nějaké výpravě. Každé normální dítě o prázdninách utíká co nejdále od školy ale my ne. My jsme vyjeli opět do školy. Naštěstí jsme se tam nejeli učit matiku ani češtinu ale jeli jsme se tam učit lyžovat, snowboardovat a dobývat severní pól. Nevěříte? Nebo si snad myslíte, že se tohle všechno nedá za prodloužený víkend stihnout? Tak to jste na omylu. Dá. Ale musí se ke každému dni přidat i kus noci. Tak tedy : ve čtvrtek 3. 2. jsme v 16.00 naplnili až po okraj Bobovo auto i náš vlek lyžemi, snouboardy, batohy a zásobami potravin, nalodili se do našeho modrého autobusku a vyrazili již po desáté na naše oblíbené Benecko. A proč zrovna do školy? Protože tamní základní škola se proměňuje v luxusní ubytovnu s apartní ložnicí, krásnou kuchyní, jídelnou a hernou. A to vše v jedné místnosti, kterou v běžném školním roce používají, představte si , pouze jako školní jídelnu! Hned po příjezdu a krátkém zabydlení jsme se rozdělili do čtyř rodin a celí netrpěliví a dychtiví jsme čekali, kam letos s rodinkami vyrazíme na dovolenou. Za ta léta jsme již byli leckde. V Maďarsku, v Austrálii, ve středověku, i v budoucnosti na dalekých planetách. Tak kam to bude letos? Táta Smolík ( Míra ) říkal, že celý rok přemýšlel, kam nás letos vezme a když mu spadl rampouch na hlavu, tak mu to došlo. Pojedeme na severní pól ! A tak tátové vyrazili nakoupit sáně, postroje, pušky a ostatní nezbytnou výbavu. Mámy sháněly zásoby : čokoládu, sušené maso, kaviár a další potraviny, nezbytné k přežití v ledové pustině. Dědové měli za úkol sehnat psi do zápřahu. Bohužel ve zverimexu psi došli a tak se v některých osmispřežích vedle sebe objevili myška s liškou, hroch se žirafou nebo lachtan s mrožem. Babičky šily teplé palčáky a děti, jakožto nejméně odolní členové výpravy musely vyhledat 4 doktory a nechat se oočkovat proti všem záludným nemocem dalekého severu jakými jsou polární mor, psinka, kurděje a polární slepota. Poté, co se všem členům jednotlivých rodin podařilo úspěšně splnit zadané úkoly, jsme nasedli do letadel, kopli do vrtulí a odletěli na sever za polární kruh. Putování na severní pól bylo plné nástrah. Nejprve jsme narazili na nebezpečné a polárníkůchtivé tuleně. Při tomto prvním souboji bylo zraněno nebo usmrceno mnoho tuleňů i členů rodin. Vlastně celý souboj přežili jenom dva. Po tomto masakru jsme další putování odložili a šli jsme se oddat posilujícímu spánku. Den jsme zahájili tradiční a všemi oblíbenou rozcvičkou v plavkách ve sněhu, buchtami od maminek a hurá na svahy. Benecké vleky HSK, Kejnos i Lyška se už na nás těšily a my na ně také. Byla sice trochu mlha, ale lyžování bylo krásné. Jezdili jsme až do 12.00 pak rychle do školy na ovocné knedlíky, krátký polední klid a znovu na svah. Odpolední lyžování bylo do 17.00, k večeři kuře na paprice s knedlíkem a v 19.00 zase na lyže na večerní lyžování. Krásně upravené sjezdovky nám byly odměnou za naši vytrvalost. Po návratu z večerního lyžování jsme pokračovali v putování k severnímu pólu. Tentokrát jsme narazili na hladové lední medvědy. Naštěstí byli tak rozmlsaní, že se nám je podařilo obelstít a nakrmit lentilkami. Další kdo se nám postavil do cesty byl obrovský mrož.Toho jsme zahnali vysokou pyramidou z vlastních těl. Cesta dál pokračovala kaňonem, kde byl tak hrozný mráz, že jsme museli jednoho svého člena co nejvíce ustrojit, aby vůbec přežil. Takto oděni museli odvážlivci několikrát překonat plovoucí kry a nanosit zpět ledové perly. Ti nejvíc oblečení měli na sobě více jak 50 kusů oděvů. Nebylo divu, že se při překonávání živých ker náležitě zapotili. Celodenní lyžování a další část polární výpravy nás natolik vyčerpali, že jsme byli rádi, že se jde spát. Další den byl podobný. 7.30. budíček, rozcvička v plavkách ve sněhu jen místo andělíčků a kotoulů jsme váleli sudy. Dopolední, odpolední a večerní lyžování a znovu na pól. Vstříc novým zážitkům. Po cestě nás čekalo ještě splnění 7 záludných úkolů a konečně - severní pól byl dobyt! Každý si mohl vychutnat ten krásný pocit. Jednotlivé rodiny pronesli slavnostní projevy a mohli si na vlastní kůži vyzkoušet zajímavosti tohoto místa. Například - postavili-li se všichni členové na pólu zády k sobě a každý vyrazil na jinou stranu- všichni šli na jih! Nebo šli na sever přímo na pól a najednou šli na jih. To vám byly věci. Po úspěšném dobytí severního pólu jsme celý znavení, ale nadmíru spokojení a šťastní zalezli do spacáků, poslechli si Ťukyho horor na dobrou noc a usnuli jak zařezaní. V neděli budíček až v 9.30, nedělní rozcvička ve spacáku, snídaně, balení, úklid školy a cesta domů. A co se ještě přihodilo ? Piškotovi s Traktorem vypnuli vlek a museli šlapat Kejnos pěšky, viděli jsme vrtulník , jak odvážel holčičku, která vyjela ze sjezdovky a poranila si páteř, Olí se naučil na prkně a Lukáš na lyžích. Prožili jsme 4 dny plné sportovních výkonů a legrace s partou dobrých kamarádů. Prostě prázdniny, jak mají vypadat, i když prožité ve škole.
2011-02-03 - Benecko 2011, aneb dobytí severního pólu