Kadet Červený Kostelec

Logo Kadet Červený Kostelec Asociace TOM Královéhradecký kraj
Město Červený Kostelec

Činnost oddílu Kadet je podporována městem Červený Kostelec

Kontakty
Přihlásit se Kadet na Youtube
Kde jsme byli:
Chotěvické prérie - tábor 2013
Datum:29. 06. 09:00 - 13. 07. 16:00
O akci: Tam blízko obce Chotěvic je indiánská zem,……..................................................... Možná, že to ještě nikdo z Vás neslyšel, ale tam na tom poloostrově mezi řekou a potokem, kde skoro každý rok trávíme táborové dny, je širá prérie. Nahoře ve skalách je zlatý důl, v lesích plno lovné zvěře, na pláních se pasou stáda bizonů a mustangů. A je tam tábor Indiánů a jejich náčelník nás pozval na velký lov. No a na takové dobrodružství jsme se museli samozřejmě dobře připravit. Takže už od jara maminky šily legíny, bederky, lovecké košile a s babičkami probíraly indiánské vzory. Tatínkové sháněli a vyráběli luky, šípy a brousili nože. Šaman vyřezával pro celý kmen náhrdelníky a indiánská zbrojovka dodala tomahavky. A pak jednoho dne dobrodružství začalo. Náš kmen dorazil na chotěvické pláně a postavil svá týpí. Po vzoru mladých indiánů jsme se učili ovládat své zbraně i svá těla, číst stopy a pohybovat se v divočině. A protože jsme kmen sice malých, ale o to šikovnějších bojovníků, vše jsme rychle zvládli. Již brzy naše šípy létaly, kam jsme chtěli a vržený tomahavk či nůž většinou s jistotou zasáhl svůj cíl. Vydali jsme se na několik loveckých výprav do neprobádané divočiny a učili se pohybovat tak, aby nás nikdo neviděl a neslyšel. Dokázali jsme pochytat velké stádo mustangů, projeli jsme na kánoích divoké peřeje řeky a dojeli až do Lesa království. Přespali jsme v indiánském týpí i pod širým nebem, plným hvězd. Ve zlatodolu jsme vyrýžovali mnoho zlatých nugetů, bojovali jsme s bílými bandity a zastavili jejich dostavník, odvážejícím naše zlato. Několik vybraných bojovníků bylo podrobeno u mučednického kůlu mučení, zvanému nanuk a sám náčelník musel uznat, že vydrželi se ctí. O našich hrdinských činech se pak rokovalo a zpívalo u všech táborových ohňů. Na našich štítech přibýval skalp za skalpem a současně přibývalo i zkušeností a zážitků. V indiánském táboře sice jinak plyne čas, ale přesto nadešla chvíle, kdy hry byly dohrány, písně dozpívány a vystřelen poslední šíp. Jen tamtam tiše duní nad krajem a my se vracíme domů, možná trochu špinaví, unavení, ale nesmírně bohatí. Vždyť každý si odváží malý zlatý nuget vzpomínek.